PepikHipik

Jak funguje železniční přejezd

• Jak přejezd funguje
• Proč na přejezdu čekám strašně dlouho – a stále nic nejede?
• Co dělat, pokud se ocitnete na přejezdu mezi závorami
• Naučte se jak zastavit blížící se vlak

Revoluce v pěstování zemědělských plodin: Sluneční světlo už možná nebude potřeba

Představte si budoucnost, kde místo nekonečných lánů polí vidíte rozmanité krajiny plné života. Zemědělské plochy jsou přesunuty do výškových budov, podzemních komplexů, nebo dokonce do vesmíru. Sci-fi? Možná ne. Vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis přišli s myšlenku elektro-agrikultury, která by mohla kompletně změnit způsob pěstování plodin a napomoci snížení ekologické zátěže i řešení výzev, jež přinášejí klimatické změny.

Základem této inovativní metody je obejít fotosyntézu a místo toho „krmit“ rostlinu nízkomolekulárními uhlovodíky. Rostlina by tak obdobně jako živočichové získávala energii přeměnou chemických látek namísto světelné energie a mohla by tak růst i ve tmě.

Tento proces je přitom v přírodě běžný. Při klíčení rostlina využívá zásobní látky v semínku k produkci energie potřebné k růstu. Jakmile však začne být rostlina schopná fotosyntézy, je tento metabolismus deaktivován. Pomocí nových metod šlechtění se nyní vědci pokoušejí tyto metabolické dráhy znovu aktivovat a zavést systém umožňující pěstování rostlin bez potřeby slunečního světla.

Klíčovou součástí tohoto přístupu je také elektrický rozklad oxidu uhličitého ve vodě, při kterém vzniká acetát – nový zdroj energie pro rostliny. Ten je ke kořenům přiváděn prostřednictvím hydroponie, což přináší řadu dalších výhod. Umožňuje to efektivnější řízení přísunu živin, minimalizuje ztráty hnojiv odplavením a snižuje tak i rizika eutrofizace vodních ekosystémů. Rostliny jsou v tomto systému nezávislé na vnějších klimatických podmínkách, mohou růst celoročně a spotřeba energie je výrazně nižší než při pěstování s umělým osvětlením.

Výzkum zatím stále probíhá, avšak vědci už dosáhli významného pokroku. Podařilo se vypěstovat rostliny schopné kombinovat metabolismus acetátu s fotosyntézou, což vedlo ke čtyřnásobnému zvýšení efektivity růstu oproti samotné fotosyntéze. Cílí však na vyšlechtění rostlin, které budou využívat acetát jako jediný zdroj energie. Testování aktuálně probíhá na bramborách, rajčatech a salátu, s plánem rozšířit výzkum na další důležité plodiny.

Tento přístup k pěstování s sebou nese ohromné výhody a pokud by se stal běžnou praxí, plocha potřebná pro zemědělství by se mohla snížit odhadem o více než 90 %. To by nejen uvolnilo obrovské plochy pro přirozené ekosystémy, ale také významně snížilo emise a způsobilo doslova revoluci v produkci potravin. Možná stojíme na prahu nové éry udržitelného zemědělství a kdo ví – třeba se jednou budou plodiny dovážet i z jiných planet.

Kognitivní disonance: Proč lidé věří konspiračním teoriím i navzdory důkazům?

V moderní době máme k dispozici více vědeckých poznatků než kdy dříve. Přesto se ve společnosti stále setkáváme s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, popírají existenci virů, považují vakcíny za nebezpečné nebo se nechávají obalamutit podvodníky, a to i tehdy, když jsou jim předloženy jasné důkazy o opaku. Proč tomu tak je? Jedno z hlavních psychologických vysvětlení nabízí koncept kognitivní disonance.

Co je kognitivní disonance?

Kognitivní disonance je psychologický stav nepohodlí, který vzniká, když má člověk v hlavě dvě protichůdné myšlenky, přesvědčení nebo informace. Tento pocit je natolik nepříjemný, že se ho lidé snaží aktivně redukovat, často způsoby, které nejsou racionální. Tento koncept poprvé popsal psycholog Leon Festinger v roce 1957. Podle jeho teorie máme přirozenou tendenci usilovat o vnitřní konzistenci a vyhýbat se rozporům mezi tím, čemu věříme, a tím, co vidíme nebo slyšíme.

Jak kognitivní disonance vede k odmítání důkazů?

Představme si člověka, který léta věří, že farmaceutické firmy tajně manipulují s vakcínami a že vědci lžou o jejich účinnosti. Pokud tento člověk narazí na jasné vědecké důkazy, které potvrzují bezpečnost vakcín, dostává se do nepříjemné situace – buď musí přehodnotit své dlouhodobé přesvědčení, nebo najít způsob, jak důkazy zpochybnit. Přiznat si, že se mýlil, by bylo psychicky náročné, protože by to znamenalo, že roky věřil nepravdě. Místo toho se mozek často rozhodne pro snazší cestu – odmítnout nové informace jako zmanipulované nebo nepravdivé.

Podobně funguje i víra v podvodníky a šarlatány. Pokud někdo investoval spoustu času, energie nebo peněz do určitého podvodu (například léčby rakoviny pomocí nesmyslné či neověřené metody), přiznání, že byl obelhán, by bylo velmi bolestivé. Proto je jednodušší přesvědčit sám sebe, že vědecké argumenty jsou jen součástí spiknutí, než čelit realitě.

Proč někteří lidé podléhají více než jiní?

Sklon ke kognitivní disonanci máme všichni, ale míra, s jakou jí podléháme, se liší. To, zda se člověk dokáže vyrovnat s protichůdnými informacemi racionálně, nebo naopak zvolí cestu jejich popírání, závisí na několika faktorech. Jedním z nich je emocionální investice. Čím silněji je člověk k určitému přesvědčení emocionálně připoután, tím těžší je ho opustit. Pokud například někdo celý život věří, že farmaceutické společnosti jen vydělávají na lidském zdraví a vědomě škodí, pak přijetí důkazů o účinnosti a bezpečnosti vakcín znamená zpochybnění nejen této víry, ale i celé osobní identity. Přiznání, že se mýlil, by pro něj mohlo být psychicky natolik bolestivé, že raději bude hledat nové způsoby, jak své původní přesvědčení obhájit – třeba tím, že označí vědecké studie za zmanipulované nebo vědce za součást globálního spiknutí.

Dalším významným faktorem je sociální tlak. Mnoho konspiračních teorií a misinformací se šíří v rámci komunit, kde sdílené přesvědčení tvoří základ společné identity. Pokud člověk v takové skupině začne pochybovat nebo přijímat vědecké argumenty, může se stát, že bude odmítnut svými přáteli nebo rodinou. Tento strach ze sociální izolace vede k tomu, že raději zůstane u svého přesvědčení, i když v něm už sám cítí trhliny. To se často děje například v sektách, ale i v online komunitách, kde se lidé vzájemně utvrzují ve svých názorech a zesměšňují „mainstreamové“ informace.

Neméně důležitou roli hraje i mediální prostředí. V době sociálních sítí se lidé stále častěji pohybují ve vlastních informačních bublinách, kde se k nim dostávají pouze zprávy a názory, které potvrzují jejich již existující přesvědčení. Algoritmy Facebooku, YouTube nebo X (dříve Twitter) pracují tak, že uživatelům servírují obsah, který je pravděpodobně zaujme – což často znamená, že je utvrzuje v jejich názorech. Člověk, který začne sledovat videa o údajných nebezpečích očkování, dostane doporučení na další podobný obsah, což vede k vytvoření zkreslené reality, v níž se vědecká fakta téměř neobjevují.

Posledním, ale zásadním faktorem je úroveň vzdělání a schopnost kritického myšlení. Lidé, kteří mají dostatečné znalosti o vědecké metodě, statistice a fungování médií, jsou obecně méně náchylní k manipulaci. Umí rozpoznat argumentační klamy, ověřovat zdroje informací a jsou ochotni přehodnotit své postoje na základě nových důkazů. Naopak ti, kteří nejsou zvyklí kriticky analyzovat informace, často přijímají tvrzení na základě emocí nebo osobních sympatií, místo aby se zaměřili na důkazy. Proto je vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti a vědecké metodologie klíčové pro odolnost společnosti vůči misinformacím a dezinformacím.

Tyto faktory spolu často úzce souvisejí a vzájemně se posilují. Člověk, který se emocionálně připoutá k určitému přesvědčení, najde na sociálních sítích komunitu, která ho v tom podpoří, a algoritmy mu zajistí, že se k němu dostanou jen takové informace, které jeho víru posílí. Pokud přitom postrádá schopnost kritického myšlení, jeho přesvědčení se stává téměř neotřesitelným. Tento uzavřený kruh je důvodem, proč je tak obtížné některé lidi přesvědčit, i když jsou důkazy zcela jasné.

Jak s tím pracovat?

Pokud chceme bojovat proti misinformacím a dezinformacím a pomoci lidem přijmout vědecké poznatky, je důležité porozumět jejich psychologickým mechanismům. Místo agresivního vyvracení omylů, které může vyvolat obrannou reakci, je efektivnější trpělivě a empaticky ukazovat, jak mohou nové informace zapadat do jejich světonázoru, aniž by museli okamžitě popřít své předchozí přesvědčení.

Pochopení kognitivní disonance nám může pomoci lépe komunikovat o vědě, odhalovat manipulace a přispět k tomu, aby byla společnost vůči misinformacím a dezinformacím odolnější. I když se nikdy nevyhneme tomu, že lidé budou věřit různým nesmyslům, můžeme se alespoň snažit minimalizovat jejich dopad.

Jak kytky vynalezly plížidla

Když se stromy na jihu trápily suchem (jak jsme si popsali tady), stromy a jiné rostliny na severu zase trpěly chladem. Začalo to nenápadně, v noci. Tedy v noci, kterou dnes označujeme jako polární noc. Na dálném severu totiž bylo tehdy sice teplo, ale stejně jako dnes tam bylo část roku úplná tma, protože slunce vůbec nevyšlo, a část roku celý den světlo, protože slunce vůbec nezapadlo. Rostliny, stromy i byliny, byly na toto podivné rozložení světla a tmy zvyklé, tmu přežily ve spánku, odhodily listy a čekaly na den. Jak byly rozespalé, tak si z počátku ani nevšimly, že se něco zvláštního děje.

„Kytky mají trochu dlouhé vedení“, řekli si krokodýlové a želvy, a přestěhovali se na jih. Darwinův démon byl samozřejmě u toho a vyčkával, jak to dopadne. Byl zvědavý, jaká z fíčurek, které vymyslel a obdařil jimi rostliny, bude ta pravá, pro přežití nových podmínek. Opadavost listů u stromů a odpočinek pod zemí u bylin se v novém mrazivém prostředí ohromně hodily. Postupně se ale začalo ochlazovat i během polárního dne, ale prospat celý rok se neukázalo jako dobré řešení. Stromy zmizely úplně, zůstalo jen pár vrbiček přitisklých k zemi. Také pro byliny bylo těžké následovat želvy a krokodýly, kytky nemohou prostě odejít!

Nebo mohou?

Ale to víte, že to zkoušely! Do módy se dostala všemožná plýžidla, která umožňují rostlinám pohyb. Každý chtěl mít oddenky nebo šlahouny, aby se mohl vydat na cestu. Nejpopulárnější však byly pacibulky, které se nemusely držet při zemi, ale mohly být unášeny větrem a najít si nové lepší místo k životu.

Darwinův démon překvapeně zíral: „Kdo by to byl řek, jak ta klonalita jednou bude populární!“

KDYŽ SE VENKU HROUTÍ SVĚT, MĚNÍME SE UVNITŘ

Pokud vám nechybí sebereflexe a schopnost introspekce, nemůžete si nevšimnout, že v poslední době v nás silně působí archetypální pudové sebezáchovné síly. Když se kolektivní ohrožení stává realitou, psychika reaguje hlubokými vnitřními procesy, které se projevují jak v těle, tak v myšlení a emocích. Somato-psychická symptomatologie aktivovaného nevědomí v době kolektivního ohrožení může vypadat různě. Zde je několik důležitých bodů:

Dekonstrukce já

• dochází k rozkladu dosavadního sebeobrazu. Najednou se vám zdá, že to, co jste považovali za pevné a stabilní, se rozpadá. Identita, hodnoty, směřování – vše se otřásá v základech. Proces sebezpochybňování nevychází z myšlení ani přemítání, ale je důsledkem přirozených vnitřních konfliktů.

Intenzivní vnímání těla

• jako by v něm sídlilo napětí, které nemá jasný původ. Ramena, kyčle, krk, bedra – všechna tato místa jsou napjatá, jako by se tělo připravovalo na zásadní pohyb, který nepřichází. Kolísání libida je také přirozenou reakcí.

Pocit existenční naléhavosti

• každé rozhodnutí se zdá být životně důležité, jako by každá volba nesla osudový význam. Nejde už jen o obyčejné úkoly dne – všechno má nečekaně hluboký smysl nebo hrozbu.

Blokády a pocity ztuhlosti

• psychické napětí se projevuje tělesně. Pocit sevření v hrudi, tlak na spáncích, svírání v břiše, jako by se tělo pokoušelo něco zadržet nebo zpracovat, ale nevědělo jak.

Oscilace mezi extrémy

• návaly marnosti, letargie a ztráty smyslu, střídající se s nečekanými výbuchy energie. Najednou cítíte příliv síly, ale není kam ji nasměrovat. Stojíte na místě a energie nemá průchod – vnímáte vnitřní tlak, frustraci, ale i potenciál k proměně.

Narušení časového vnímání

• dny splývají, minulost i budoucnost se stírají, přítomnost se jeví jako zahuštěná, neklidná nebo naopak prázdná.

Vyhrocená emocionalita

• prudké výkyvy nálad, kdy se smutek, vztek a apatie mísí s momenty intenzivního vhledu a porozumění. Cítíte, že něco ve vás dozrává, ale forma, kterou to má získat, zůstává nejasná.

Odlišné vnímání druhých lidí

• někteří vás začínají iritovat víc než dřív, jiní naopak působí silněji, opravdověji. Vztahy se zdají intenzivnější, citlivější, zranitelnější.

Pocit hluboké proměny

• jako by ve vás něco starého umíralo a něco nového se teprve rodilo, ale zatím nevíte, co to bude. Tato nejistota může vyvolávat úzkost i naději zároveň.

A to není všechno: dost se proměňují sny naléhavostí i obsahem a stírá se hranice mezi sněním a bděním. Když nevědomí obzvláště naléhá jsme paralyzováni a orientace je narušena. Kladení důrazu na pozornost a všímavost je tedy na místě.

To vše ukazuje na vnitřní přestavbu v době krize. Když nelze jednat navenek, energie se obrací dovnitř, nutí nás ke konfrontaci s vlastními nevědomými vzorci, strachy i nevyřešenými otázkami. Tělo i mysl reagují na kolektivní napětí, ale přetvářejí ho do osobního procesu, který je přípravou na proměnu.

Kdo se v tom poznává?

Uchopit myšlením tuto skutečnost znamená dostat se do chaosu, Hledat čistě racionální východisko postrádá nyní smysl. Pod hladinou myšlení, by se opět formoval další neúprosný stav oběti těchto procesů se všemi důsledky na každodenní prožívání, život i rozhodování. Proces lze uchopit jedině všímavě a s patřičnou dávkou sebereflexe, protože jeho faktická část zrání se odehrává na prožitkové úrovni....

Zdroj ->

Revoluční lepidlo by mohlo změnit recyklaci plastů

Nedávná studie upozorňuje na nové lepidlo, které lze před likvidací čistě odstranit z plastových lahví a obalů, což může zlepšit kvalitu recyklovaného plastu.

Nové polymerní lepidlo se při působení základních roztoků rozpouští, což umožňuje snadné odstraňování etiket z plastových obalů a zlepšuje kvalitu recyklovaného plastu. Během používání si zachovává silnou přilnavost, ale při recyklaci se rozpadá, čímž se snižuje množství problematických zbytků.

Nové lepidlo se rozpouští v alkalických roztocích, takže recyklace plastů je čistší a účinnější. To by mohlo výrazně snížit množství odpadu a zlepšit opětovné použití materiálu.

Vědci z katedry chemie Univerzity v Readingu vyvinuli polymerní lepidlo, které se rozpouští při působení zásaditých nebo alkalických roztoků. Díky tomu zůstávají etikety během používání bezpečně připevněné, ale umožňují snadné odstranění během recyklačního procesu, což snižuje kontaminaci a zvyšuje recyklovatelnost.

Matthew Hyder, hlavní autor výzkumu, řekl: "Stávající komerční lepidla se z plastových povrchů odstraňují velmi obtížně kvůli jejich chemickému složení. Naše nové polymerové lepidlo bylo navrženo tak, aby je bylo možné odstranit z plastového povrchu, pokud je vystaveno působení zásaditých nebo alkalických roztoků. Tím, že vyrábíme etikety, které lze zcela odstranit, pomáháme zlepšit kvalitu recyklovaného plastu a jeho využitelnost v dalším životě."

Vícenásobné použití

Studie publikovaná minulý měsíc v časopise Macromolecules popisuje, jak vědci navrhli a vytvořili polyuretan, který obsahuje sulfonyl ethyl uretanové jednotky, jež při působení určitých látek fungují jako chemický spínač. Při testech působení zásaditých nebo alkalických roztoků na polymerní lepidlo tento přepínač spustilo, takže lepidlo ztratilo až 65 % své přilnavosti na různých površích.

Při každodenním používání mají tato lepidla potenciál fungovat stejně dobře jako současné komerční alternativy. Při testování se ukázalo, že jsou dostatečně pevná při různých teplotách na skleněných i hliníkových površích, takže jsou vhodná pro vše od nádob na potraviny přes přepravní obaly až po elektronické spotřebiče.

Tento vývoj, sponzorovaný společností Domino Printing Sciences PLC ve spolupráci s University of Reading, by mohl změnit způsob nakládání s odpadem v mnoha průmyslových odvětvích. Díky snazšímu oddělování různých materiálů při recyklaci by se mohla výrazně zlepšit kvalita recyklovaných materiálů a snížit množství odpadu, který končí na skládkách.

Reference: “Thermally and Base-Triggered “Debond-on-Demand” Chain-Extended Polyurethane Adhesives” by Matthew J. Hyder, Jessica Godleman, Ann M. Chippindale, James E. Hallett, Thomas Zinn, Josephine L. Harries and Wayne Hayes, 2 January 2025, Macromolecules. DOI: 10.1021/acs.macromol.4c02775

Sociální média a tlak vrstevníků podporují nebezpečné zneužívání léků

Trendy na sociálních sítích a tlak vrstevníků mohou být pro vaše děti a jejich přátele nebezpečnou kombinací, zejména pokud jde o zneužívání léků.

Jedním z trendů na sociálních sítích, který se opírá o tlak vrstevníků, jsou online videa, v nichž lidé zneužívají léky bez lékařského předpisu a nabádají diváky, aby tak činili také. Tyto videovýzvy, které se často zaměřují na mládež, mohou lidem ublížit - a dokonce způsobit smrt.

Léky bez předpisu (nazývané také volně prodejné nebo OTC) jsou v mnoha domácnostech snadno dostupné, což činí tyto výzvy ještě rizikovějšími. Volně prodejné léky mohou představovat značné riziko, pokud jsou zneužívány nebo nadužívány.

Nebezpečí výzev na sociálních sítích s drogami

Nedávná videovýzva na sociálních sítích vyzývá lidi, aby si uvařili kuře v NyQuilu (paracetamol, dextrometorfan a doxylamin) nebo jiném podobném volně prodejném léku proti kašli a nachlazení, pravděpodobně k jídlu.

Výzva zní hloupě a nevábně - a také je. Ale může být také velmi nebezpečná. Vařením se lék může stát mnohem koncentrovanějším a může změnit své vlastnosti jiným způsobem. I když kuře nejíte, vdechování výparů léku při vaření může způsobit, že se do vašeho těla dostane vysoké množství léků. Mohlo by to také poškodit vaše plíce. Jednoduše řečeno: Někdo si může vzít nebezpečně vysoké množství léku proti kašli a nachlazení, aniž by si to uvědomil.

Dřívější výzva na TikToku vyzývala lidi, aby si vzali velké dávky léku na alergii difenhydraminu (prodávaného bez předpisu v mnoha produktech, včetně některých pod značkou Benadryl) a pokusili se vyvolat halucinace. Na základě zpráv o teenagerech, kteří po účasti na této výzvě a požití příliš velkého množství léků museli na pohotovost nebo v některých případech zemřeli, varoval americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv veřejnost před nebezpečím vysokých dávek difenhydraminu.

Co můžete udělat pro ochranu svých dětí

Jak můžete zajistit bezpečnost svých dětí a zabránit potenciálně škodlivým trendům? Za prvé, uchovávejte volně prodejné léky i léky na předpis mimo dosah dětí a tyto léky uzamykejte, abyste zabránili náhodnému předávkování.

Sedněte si s dětmi a promluvte si s nimi o nebezpečí zneužívání drog a o tom, že trendy na sociálních sítích mohou vést ke skutečným, někdy nevratným škodám. Připomeňte dětem, že k předávkování může dojít jak u volně prodejných léků, tak u léků na předpis.

Pokud se domníváte, že vaše dítě užilo příliš mnoho léků a má halucinace, nemůže se probudit, dostalo nebo dostává záchvat, má potíže s dýcháním, zkolabovalo nebo vykazuje jiné známky zneužití drog, volejte 911 a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Nebo kontaktujte toxikologickou službu na čísle 1-800-222-1222 nebo online.

Bezpečné používání volně prodejných léků

Ať už se jedná o výzvu sociálních médií, nebo ne, je důležité používat léky tak, jak se používat mají.

U volně prodejných léků byste si vždy měli přečíst informace na příbalovém letáku. Z něho se dozvíte, co má lék dělat, kdo by ho měl nebo neměl užívat a jak ho používat. Etiketa s údaji o léku používá jednoduchý jazyk a snadno čitelný formát, který lidem pomáhá porovnávat a vybírat léky a dodržovat pokyny k dávkování.

Máte-li dotaz ohledně léku, včetně volně prodejného léku, obraťte se na svého poskytovatele zdravotní péče nebo lékárníka nebo na úřad FDA. Oddělení FDA pro informace o lécích (DDI) je připraveno zodpovědět vaše dotazy týkající se léků a pomoci vám i vaší rodině zajistit bezpečnost. Lékárníci DDI jsou k dispozici na e-mailové adrese [email protected] a na telefonních číslech 1-855-543-DRUG (3784) a 301-796-3400.

Nežádoucí příhodu týkající se jakéhokoli léku, včetně volně prodejných léků, můžete nahlásit také prostřednictvím programu MedWatch pro hlášení bezpečnostních informací a nežádoucích příhod FDA:

• Vyplňte a odešlete hlášení online.
• Stáhněte si formulář nebo zavolejte na číslo 1-800-332-1088 a vyžádejte si zaslání formuláře hlášení poštou, poté jej vyplňte a zašlete zpět na adresu uvedenou ve formuláři nebo jej odešlete faxem na číslo 1-800-FDA-0178.

Publikováno: Child Health News | Healthcare News

Způsob dýchání může odhalit skryté příznaky Alzheimerovy choroby

"Je to zajímavý objev - dost možná revoluční."

Včasnější a spolehlivější odhalení Alzheimerovy choroby znamená lepší podporu po stanovení diagnózy a více příležitostí pochopit, jak nemoc vzniká.

Vědci ze Spojeného království a Slovinska nyní zjistili, že specifická mozková aktivita a vzorce dýchání mohou být příznakem Alzheimerovy choroby.

Tým se rozhodl prozkoumat, jak může okysličení mozku souviset s neurodegenerativními chorobami, a porovnal měření okysličení mozku, srdeční frekvence, mozkových vln a dechové námahy u 19 pacientů s Alzheimerovou chorobou a 20 lidí bez Alzheimerovy choroby.

Jejich analýza odhalila rozdíly v neuronech spojených s cévami a v tom, jak kolísala hladina kyslíku v krvi, když neurony pracovaly. Zdá se, že synchronizace průtoku krve a mozkové aktivity je u mozků postižených Alzheimerovou chorobou výrazně narušena.

Australská studie zjistila, že vystavení fluoridu v raném dětství nepoškozuje inteligenci

Nová studie zveřejněná v časopise Journal of Dental Research poskytuje uklidňující důkazy o bezpečnosti vystavení fluoridu v raném dětství. Výzkumníci zjistili, že expozice fluoridu v prvních pěti letech života, ať už prostřednictvím pitné vody, nebo podle zubní fluorózy, není spojena s nižšími výsledky inteligence v mladé dospělosti.

Časopis Quark | Sladká proteínová náhrada

Jeden gram proteínovej náhrady vyvinutej nemeckými výskumníkmi Fraunhoferovho inštitútu môže nahradiť desať kilogramov bežného cukru.

Podľa štatistík v posledných desaťročiach celosvetovo a kontinuálne narastá spotreba cukru. Lekári a odborníci na výživu varujú pred následkami, ktoré jeho prílišná spotreba prináša, ako sú napríklad zubný kaz, zvýšený krvný tlak, diabetes 2. typu či choroby krvného obehu. Aj preto Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) odporúča, aby sme za deň nespotrebovali viac ako 25 gramov cukru, čo zodpovedá piatim až desiatim kávovým lyžičkám. Dodržať tento limit však nie je jednoduché, pretože cukor je prítomný v mnohých hotových jedlách, omáčkach, dresingoch, konzervovanej zelenine či konzervovanom ovocí, cereáliách, ovocných šťavách, jogurtoch či tzv. soft drinkoch. Už jeden pohár kolového nápoja (250 mililitrov) obsahuje 27 gramov cukru, čo je viac ako odporúčaná denná norma.

10-tisíckrát sladšie

V spoločnom projekte NovelSweets podporujú výskumníci nemeckého Fraunhoferovho inštitútu pre molekulárnu biológiu a aplikovanú ekológiu IME spolu s partnermi z inštitútu metaX pre dietetiku a firmy Candidum Gmbh úsilie Spolkového ministerstva pre výživu a poľnohospodárstvo eliminovať zdravotné problémy vznikajúce nesprávnou výživou. Vedci z Fraunhoferovho inštitútu chcú biotechnologickými metódami vyrobiť sladidlá na báze sladko chutiacich proteínov (SP), ktoré sa ako prirodzené molekuly nachádzajú v niektorých rastlinách a ovocných plodoch a mohli by v budúcnosti nahradiť cukor.

Jedným zo známych proteínov je brazzein získavaný z africkej rastliny zábudlivka sladká (Pentadiplandra brazzeana). Extrakcia proteínu SP z rastliny by síce bola možná, ale veľmi nákladná a s malou výťažnosťou. Preto výskumný tím vyvinul proteínové varianty. Základom bola proteínová sekvencia brazzeinu a jeho optimalizácia z hľadiska stability pH a teploty. Navyše sa vylepšovala sladivosť a chuť a odstraňoval nežiaduci efekt škriabania v hrdle. Po procese čistenia a sušenia vznikol sladiaci produkt na báze proteínov, ktorý dostal označenie X3. Jeden gram takto vyrobenej náhrady cukru má sladiaci účinok ako približne desať kilogramov bežného cukru, teda nové sladidlo je 10-tisíckrát sladšie ako cukor, ktorý máme doma v kuchyni.

ČT 24 | Kennedy uvažuje o změnách v očkování

Nový americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší dlouhodobě kritizuje očkování. A právě vůči vakcínám se vymezuje i ve své funkci – a to jak verbálně, tak i prvními praktickými kroky.

Kennedy mladší oznámil, že jeho resort přezkoumá, jak zdraví Američanů ovlivňují různé látky – a to včetně vakcín. Kennedy přitom ještě před nástupem do funkce dlouhodobě spojoval vakcinaci s výskytem autismu u dětí.

„Udělejte Ameriku opět zdravou“ bylo Kennedyho heslem v kampani. Zkratka MAHA i celé motto jsou parafrází předvolebního hesla MAGA (Udělejte Ameriku opět velkou) Donalda Trumpa, které si nový ministr zdravotnictví vypůjčil. Právě prezidentovi Spojených států po svém jmenování děkoval: „Každé ráno jsem vstával a na kolenou se modlil, aby mě Bůh postavil do pozice, kdy budu moci ukončit epidemii dětských chronických onemocnění v této zemi. 23. srpna loňského roku mi Bůh seslal prezidenta Trumpa.“ Tehdy Kennedy pozastavil svou kampaň nezávislého kandidáta v amerických prezidentských volbách a vyjádřil podporu Trumpovi.

Svou ministerskou pozici chce soustředit hlavně na to, aby se omezilo množství látek, které Američané konzumují – a jež nejsou zdravé. Z jeho prvních reakcí vyplývá, že se v tom chce inspirovat Evropou. „V našich jídlech máme 10 tisíc přídatných látek. Evropané jich mají čtyři sta. Mnohé z látek, které obsahuje naše jídlo, jsou v Evropě zakázané. Měli bychom se přiblížit evropským normám,“ uvedl. Také jeho výhrady vůči takzvaným věčným chemikáliím napodobují snahu Evropské unie o jejich regulaci – právě tento týden o zákazu některých rozhodla Francie.

Vedle těchto hrozeb ale Kennedy při svém prvním proslovu ve funkci zmínil i přímo očkování. „Některé z možných faktorů, které budeme zkoumat, byly dříve tabu nebo nebyly dostatečně prozkoumány,“ řekl Kennedy a uvedl příklady: „Očkovací schéma v dětství, elektromagnetické záření, glyfosát, další pesticidy, ultrazpracované potraviny, umělé potravinové přísady, SSRI (inhibitory serotoninu) a další psychiatrické léky, PFAS, PFOA (dva druhy takzvaných věčných chemikálií), mikroplasty.“

Kdy a čím očkovat děti

Právě kvůli boji s chronickými chorobami teď chce Kennedy ale otevřít také diskusi o možné změně toho, jaké vakcíny a kdy mají děti ve Spojených státech dostávat. Množství zahraničních i českých expertů je vůči takovému postupu skeptických. „Každý očkovací kalendář lze průběžně vylepšovat, modernizovat. Ale to automaticky neznamená, že ten současný je špatný,“ podotýká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Kennedy opakovaně mluví i o tom, že se vakcíny musí více testovat. „Jako prezident bych požadoval placebem kontrolované studie, dlouhodobé studie bezpečnosti, které by se zabývaly účinností a bezpečností. Budeme se zabývat dlouhodobými dopady,“ říkal ještě v době, kdy sám zkoušel kandidaturu na prezidenta USA.

Podle odborníků to ale může vést k tomu, že se bude více lidí vakcín bát. Dětská proočkovanost v USA přitom už několik let klesá. V některých amerických státech již proočkovanost kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám klesla pod devadesát procent. To už je podle expertů varovné číslo.

„Může to mít katastrofální následky v tom, že se tady objeví řada nemocí, které jsme měli pocit, že díky očkování už máme pod kontrolou,“ zmiňuje Chlíbek. Zahraniční experti zase upozorňují na to, že tyto postoje mohou pomoci antivakcinačnímu hnutí po celém světě.

Prvním náznakem reálných kroků nového ministra je rozhodnutí, že se v únoru nesejde výbor odborníků, který radí Středisku pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v oblasti očkování. Tato skupina je podle odborného webu STAT cílem, na který se chce Robert F. Kennedy mladší zaměřit. Ve čtvrtek to potvrdil vysoký představitel ministerstva zdravotnictví. Poradní výbor se měl sejít ve dnech 26. až 28. února, což by bylo jeho první setkání od nástupu Trumpovy administrativy.

Spalničky v USA

Například spalničky byly v roce 2000 v USA označené za vymýcené. Počet případů ale opět roste, zejména v Texasu.

V Texasu a Novém Mexiku vypukla v USA epidemie spalniček, kterou onemocnělo téměř 100 lidí

V polovině února poskytlo texaské ministerstvo zdravotnictví nejnovější informace o epidemii spalniček, která trvá nejméně od poloviny ledna. Za poslední tři týdny bylo ve venkovské oblasti South Plains v západním Texasu hlášeno 48 případů, většinou se jednalo o děti a dospívající. Epidemie zatím nejeví známky zpomalení a úředníci se obávají, že se ve skutečnosti mohly nakazit stovky dětí. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí bylo loni z 285 případů téměř devadesát procent u neočkovaných.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, které obvykle postihuje malé děti. Jeho nejčastějšími příznaky jsou horečka, charakteristická vyrážka, kašel a slzení očí. Nedávné výzkumy také ukázaly, že infekce spalničkami může u člověka vymazat imunitu vůči jiným patogenům, takže je jimi snadněji zranitelný.

Většina lidí sice spalničky přežije, ale u menších dětí mohou být nebezpečnější. A přestože je očkování proti spalničkám velmi účinné v prevenci infekce, viru se stále daří v těch částech světa, kde se proti němu očkuje málo lidí. V poslední době došlo k prudkému nárůstu případů. Podle Světové zdravotnické organizace se odhaduje, že v roce 2023 bylo na celém světě 10 milionů případů spalniček, což je o dvacet procent více než v předchozím roce.

100+1 zahraniční zajímavost | Nová studie odhaluje zdravotní strasti Vikingů: Žádná péče, jen bolest

Moderní výzkum odhalil, že Vikingové čelili vážným zdravotním problémům, jako byly infekce dutin a uší, osteoartritida či zubní choroby.

Zhruba před rokem se objevila studie odborníků švédské Univerzity v Göteburgu, kteří prozkoumali velké množství zubů obyvatel švédského Varnhemu. Jde o slavnou lokalitu nálezů z doby Vikingů. Vědci zde v minulosti objevili tisíce dávných hrobů a množství výborně zachovalých koster.

V navazujícím výzkumu Carolina Bertilssonová se svými kolegy prozkoumala pomocí výpočetní tomografie celé lebky dávných obyvatel Varnhemu. Ukázalo se, že populace Vikingů ve Švédsku trpěla vážnými onemocněními ústní dutiny, čelistí, dutin a uší, osteoartritidou a dalšími chorobami.

Lebky z Varnhemu

Výsledky, publikované v odborném časopisu British Dental Journal Open, ukázaly, že 15 analyzovaných jedinců trpělo širokou škálou onemocnění. CT snímky odhalily patologické změny v lebeční a čelistní kosti, které poukazují na infekce a další zdravotní problémy. Podrobné analýzy ukázaly, že část jedinců trpěla infekcemi dutin a uší, které zanechaly stopy na přilehlých kostních strukturách. Dále byly zaznamenány známky osteoartritidy a různých zubních chorob. Všechny zkoumané lebky patřily dospělým jedincům ve věku 20 až 60 let.

„Rozhodně bylo na co se dívat,“ líčí Bertilssonová. „Našli jsme u těch lidí spoustu známek nemocí, které prodělali. Nevíme, proč tak mnoho. V mnoha případech to muselo být značně bolestivé. Ti lidé neměli žádnou lékařskou, natož zubařskou péči a museli si s tím poradit. Nebylo to snadné. Pokud tehdy někdo dostal infekci, trápil se s ní dlouhou dobu.“